eskalátor

V neděli 27. prosince začalo v Evropské unii očkování proti koronaviru. Političtí představitelé mluvili o „rozbřesku“, obyvatelstvo ale euforii nepropadlo. Aby očkování mělo patřičný dopad, muselo by ho podstoupit alespoň sedmdesát procent populace. V Evropě i Americe je ale důvěra k vakcíně výrazně nižší. Vedle kampaní vyzdvihujících její přínos se proto dá očekávat, že nejeden stát sáhne k různým formám zvýhodňování očkovaných lidí, což samozřejmě mohou brát nenaočkovaní jako formu diskriminace, zvlášť když má v této skupině část lidí oprávněné obavy o své zdraví. Najít rovnováhu nebude lehké vzhledem k nízké kvalitě veřejné debaty, kterou ovládají stereotypy. Pokud ale stát prohlásil očkování za dobrovolné, a tudíž nepřímo přiznal, že koronavirus není tak závažnou nemocí, aby bylo podání vakcíny povinné, měl by se chovat zdrženlivě. Jinak by totiž hrozilo, že se ta část veřejnosti, která je k vakcíně skeptická, jen utvrdí v názoru, že stát tu není pro ně.

O. Sojka

 …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky