Dva básnické cykly původem běloruského básníka zpřítomňují děs a tíseň, které souvisí s politickými událostmi v jeho domovině. Tragédie, které se zde každý den dějí, se ve verších Sjarheje Pryluckého jeví podobně osudově jako události řecké mytologie: „Romanovi to utrhlo ruku// jsou svědkové/ je nahrávka z průmyslové kamery/ ale nejsou soudci/ a není zákon“.
Eurydika se neohlíží
I
Eurydika v bílé kabině lanovky
zalité po kotníky krví
stoupá do ráje klečí na kolenou
popel jejích vlasů sype se na podlahu
tam dole ji dlouho vyslýchali
trhali nehty
těhotnou ji bili do břicha
než ji propustili
do nového domu muže
II
všichni kdo se tu proměnili v popel
mluví se mnou po nocích
a ve dne mě nenechají soustředit
když krájím maso čtu noviny
zašívám díry v košili
zní nerovný sbor hlasů
přerušují se navzájem
přecházejí do pláče
III
pláču a před nikým se neschovávám
zalévám srdce až po okraj
dokud nepřeteče
teď je to norma
teď to není to nejstrašnější
co se může stát
s člověkem
IV
vyšel jsem na ulici
ty jsi vyšel na ulici
ona vyšla na ulici
pásma cizích hlasů
zachytila se za podrážku
V
kdo znal Orfea dokud byl zde
vedle nás živý beze jména na hrobě
dokud zlo nepřišlo
dokud zlo neodešlo
Orfeus má oči mé vlastní sestry
bratrův hlas
dědečkovy brýle
má stejnou občanku
jako moje první láska
jako soused a sousedka
jako máma která ještě žije
VI
v márnici nám ukázali tělo
obrovský rostbíf z člověčiny
řez od hrdla k ohanbí
jako v básních Gottfrieda Benna
jako kdybychom z první linie
přišli navštívit polní nemocnici
zmatení unavení rozezlení
pomyslel si snad někdo
že si tu taky tak lehne?
ano
budeme mít dost odvahy
položit někoho vedle?
VII
Eurydika má mámu v Baranovičích
tátu na jipce bratra v emigraci
ten kdo držel ve svých dlaních
popel jejího srdce
taky nemá nic nového
co by pověděl světu
VIII
Eurydika veze do zásvětí balíček
ponožky maso zubní pastu
jehlu nitě díru v srdci
soubor dopisů od cizích lidí
nervózně si uhlazuje ofinu na čele
volá o pomoc
mlčky
neohlíží se
IX
veškeré informace jsou na sociálních sítích
jméno příjmení
místo bydliště
číslo OP
chronologie posledních hodin
doba zástavy srdce
fotky vrahů jejich dětí a žen
co víc chcete?
jaký řádek mám přidat
pro větší důvěryhodnost?
Horečka stoupá
(gonzo reportáž z pekla)
-7
okresní město 60 km od hlavního
obyvatelstvo deset tisíc lidí
na stovku policistů
jednomu spálili auto
druhému sýpku
třetí jen chlastá
zbytek jsou naši lidé
i když se zdráhají
říct to nahlas
-6
výbor pro státní bezpečnost
pronajal Palác republiky
objednal banket eskort
krabice s prezervativy
někdo tam slaví výročí v časech cholery
ale i navzdory náročnému pracovnímu
harmonogramu
si dokázali vyhradit čas na zábavu
přijeli vedoucí pracovníci s příčesky
zabijáci se svými bossy
ochočený doprovod
politologové ředitelé kolchozů
a jiná elita
a jako dezert přivezli
protinárodní umělce s hudební přílohou
vždyť i lidožrouti jsou kulturní lidé
-5
do restaurace vtrhli vojáci ministerstva
vnitra –
mladí kluci bez budoucnosti
s kaší v hlavách
s konkrétním úkolem
jednomu se z adrenalinu třesou ruce
druhý nemá ve tváři ani náznak emocí
na stolcích jsou rajské pokrmy
za okny je peklo
zní lehká příjemná hudba
návštěvníci padají pod ranami
jako živé ryby na pánev
-4
v hotelích jsou chlapi s vysílačkami
vysedávají ve foyer
občas narovnají pouzdra
migrují mezi barem a toaletou
pomrkávají na administrátora
u vchodu stojí připravený automobil
-3
můj spolužák Saša
policejní ředitel
měl přezdívku Hippie
teď mu říkají Fašista
snaží se nevšímat si
rozdílu mezi černým a bílým
má vyšší vzdělání
ženu děti tchána tchyni
naživu
kabelovou televizi
služební zbraň
pod polštářem
dříve mi po nocích volal
stěžoval si na nespavost
chtěl se setkat dát si drink
už dávno neodpovídám
na jeho telefonáty z pekla
-2
mému příteli sebrali dceru
mému bratrovi vzali otisky prstů
souseda vyrvali přímo z rodiny
třetí den mlčí
neodpovídá na telefonáty
chodit do práce je nebezpečné
chodit do krámu je nebezpečné
zůstávat doma je také
taková ruská ruleta
-1
důstojník z prezidentské ochranky
nemá právo být člověkem
taková je jeho profese
jakžtakž překonal depresi
vzal si půjčku v bance
za sebou má školu onanii
vojenskou akademii různá školení
zatímco šéf prcá novou missku
jeho svědomí jako černý kos
létá nad neklidnou republikou
nad jejími vězeňskými věžemi
0
diktátorova tisková mluvčí
jako by vypadla z Orwella
narodila se v roce 1984
Velká sestra nás sleduje ze svého
zatemněného mikrobusu
usrkává sladké krymské víno
ve svém překrásném novém světě
spřádá naivní plány na budoucnost
provozuje autosugesci cvičí jógu
pečuje o nehty a o kůži
zatímco mozek jede na autopilota
1
náš dvůr je teď soudržný
jako nikdy
dokonce i bezďák s přezdívkou Machiavelli
ví kdo nemá řídit stát
2
nemocnice pracují v režimu výjimečného
stavu
přísun pacientů z ulice neustává
slzy se lepí k podrážkám
máma Tomy
omdlela a přišla o práci
Věřini příbuzní žijí v očekávání i když už
nevěří
na noc nezamykají dveře –
a co když se vrátí
Hanini spolužáci
jsou šokovaní
Romanův otec
tiše pláče na lavičce
3
do márnice přivezli nové mrtvoly
do obchodu Řepka bedny s čerstvými
okurkami
mrtvé nevydávají příbuzným celý týden
zeleninu vyprodali hned
mezi márnicí a obchodem
je ještě škola kavárna nemocnice
tam jsou jejich nuance
tam mají své drama
4
k McDonaldu zase přijeli obrněnci
zazněly výbuchy žena vedle
řekla „nenávidím tyhle kurvy“
kluk se kterým jsme právě
prohodili pár slov
se dívá na nohu bez nohy
rozpačitě a překvapeně
kameraman Reuters
natáčí filmový týdeník
kameraman od KGB
taky cosi natáčí
5
Romanovi to utrhlo ruku
jsou svědkové
je nahrávka z průmyslové kamery
ale nejsou soudci
a není zákon
ruka stojí v příborníku
v nádobě s formalínem
čeká na lepší časy
6
na onen dvorek jsem se dostal náhodou
osm stráží pořádku vláčelo tělo
s nadávkami a s žertíky
jeden z nich cosi dojemně vysvětloval
do mobilu své dceři nebo mámě
nohy osoby drhly o asfalt
zlatý podzim
s rozmachem a vervou bil léto
jako dosud nikdy
7
milá redakce
zásoba nadávek mi dávno došla
obyčejná slova mi chyběla
od samého začátku nového období
to byla reportáž z cizího bytu
na základě četných proseb z našeho pokoje
pošlete hudební pozdrav
píseň „Polibte mi prdel“ od známé skupiny
pro všechny poliše
a pro ty kteří jim přejí štěstí
seznam příjmení přikládám v příloze
Z běloruských originálů, zveřejněných na autorově Facebooku 14. listopadu a 11. prosince 2020, přeložil Alexej Sevruk.
Sjarhej Prylucki (nar. 1980) pochází z běloruského Brestu, od roku 2008 ale žije na Ukrajině, v obci Buča u Kyjeva. Je autorem knih Dzevjanostyja forever (Devadesátky forever, 2008) a Heroj epochi stabilnasci (Hrdina období stability, 2014). Pod pseudonymem Pistončyk vydal knihu próz Jopyty dvuch maladych něljudzjau (Svinské pokusy dvou mladých vyvrhelů, 2009), napsanou ve spolupráci s Ulasikem Usmrkancem, a Deheneratyuny slounik (Degenerativní slovník, 2014). Pod pseudonymem Kim Čun-ho publikoval výbor z díla fiktivního severokorejského autora Patryjatyzm dlja čajnikau (Vlastenectví pro začátečníky, 2016). Překládá z angličtiny, polštiny a ukrajinštiny. V českém překladu vyšly jeho povídky a básně v časopisech Plav, Tvar a Psí víno.
