par avion

Z čínských médií vybral Filip Jirouš

První květnový týden se stranické vedení Komunistické strany Číny obracelo k mládeži a vytyčilo její „historickou misi“, tedy povinnost převzít zodpovědnost a „neochvějně bojovat za vlast, národ, lid a lidstvo“. Přestože Si Ťin­-pchingova slova pocházejí z půlky dubna, čínský stranický tisk je společně s dalšími výroky generálního tajemníka na adresu mládeže sesbírané za osm let jeho vlády znovu vydává právě teď. V úterý 4. května totiž uběhlo 102 let od takzvaného Hnutí 4. května (Májového hnutí), což byla kulturní a intelektuální reformní síla, kterou lze snad označit za velmi mírnou předzvěst kulturní revoluce. V reakci na katastrofální výsledek vyjednávání ve Versailles (přestože Čína stála na straně Dohody a na evropská bojiště vyslala dělníky i vojáky, západní mocnosti přiřkly Japonsku německé kolonie v Číně) tehdy vznikl na tehdejší poměry radikální program odvrhnutí tradiční kultury i jazyka a modernizace v duchu západní tradice včetně demokratizace. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky