Performance nového člověka

Československé dělnické spolky a revoluční umění

Jaká byla geneze performativních projektů ve dvacátých a třicátých letech minulého století, na jejichž přípravě a provedení se přímo podílely dělnické spolky? Na vytváření nových žánrů, které měly odrážet a formovat odlišnou společenskou realitu, s dělníky často spolupracovala umělecká avantgarda.

Ve dvacátých letech minulého století se objevila řada performancí žánrově na pomezí tělesné a divadelní kultury, jejichž aktéry byli členové dělnických spolků a jejich spoluautory řada představitelů meziválečné umělecké avantgardy. Jak k tomuto propojení došlo? V druhé polovině 19. století do veřejného prostoru vstoupily sociální i kulturní subjekty, jejichž vznik umožnila změna spolkového zákona roku 1867 a uzákonění všeobecného volebního práva roku 1896. Konkrétní podoby dělnických spolků v průmyslových městech či na předměstích odrážely specifika dané dělnické profese a jejich cílem bylo utváření sociálního zázemí pro danou komunitu – bez ohledu na jazyk nebo národnost. Dělníci se stali novými aktéry městské kultury, stejně jako se továrna stala novým prostorem města. Reprezentovali svět s novými reáliemi, jazykem, sociální organizací i problémy a svou identitu potvrzovali prostřednictvím různých performancí.

 

Nové umění

Mezi významné …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě