Na webových stránkách běloruské redakce Rádia Svobodná Evropa vyšel 15. června rozhovor s politologem Ryhorem Astapeňou, spolupracovníkem britského think tanku Chatham House. Točí se hlavně kolem nového online průzkumu veřejného mínění, který tato organizace v Bělorusku během dubna provedla. Hlavní změnou, na kterou politolog poukazuje, je narůstající přesvědčení Bělorusů, že demokratické síly jen tak nezvítězí. S tím je spojena i klesající podpora protestů. Zatímco v uplynulých měsících je podporovala zhruba polovina respondentů, v dubnu jich už bylo méně. Ubývá i lidí, kteří jsou vůbec ochotni na politické otázky odpovídat. Astapeňa to vysvětluje obavami z represí, jež jsou stále nepředvídatelnější. Ostatně jen 32 procent dotázaných odpovědělo, že se cítí v bezpečí. „Strach je v běloruské společnosti velmi silný,“ dodal politolog. Řeč přišla i na nový běloruský státní svátek – Den národní jednoty, který se bude slavit 17. září, na výročí dne, kdy Rudá armáda zahájila invazi do východního Polska. Astapeňa se domnívá, že toto datum většině Bělorusů nic neříká. Dokonce i v západních regionech, kterých se připojení k SSSR bezprostředně dotklo, ho prý zná jen asi třetina obyvatel, ve zbytku země to je 18 procent. Pokus vlády zavést nový svátek je tak nejspíš odsouzen k nezdaru.
Běloruská státní tisková agentura Belta zveřejnila 15. června zprávu o výjezdním zasedání prezídia Sovětu republiky, horní komory běloruského parlamentu. To se uskutečnilo v nezvyklém prostředí vojenské základny 120. gardové mechanizované brigády. Během zasedání se řešilo hlavně to, jak zdokonalit přípravu branců s ohledem na aktuální výzvy. Nejspíš jde o další pokračování snahy vyvolat v běžných Bělorusech obavy z jakéhosi blíže neurčeného nepřítele, který může zemi kdykoliv ohrozit. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko už 8. června udal tón textem, v němž upozornil, že země musí rozvíjet vlastní výrobu střelných zbraní: „Pokud bude nedej bože nějaký konflikt, válka, každá rodina i územní orgány musejí být ozbrojeny celým komplexem střelných zbraní.“ Ve stejném duchu pokračoval 14. června během pracovní návštěvy muničního závodu. Přítomné novináře Lukašenko ujistil, že „svět se zbláznil a válka může vypuknout kdykoliv“. A podobná rétorika zněla i na jednání prezídia Sovětu republiky. S hlavní novinkou, o níž ještě téhož dne informovala všechna běloruská média, přišel ministr školství Ihar Karpenka. Od 1. září se na běloruských školách zavádí funkce vedoucího vojensko-vlastenecké výchovy. Dohromady prý půjde o dva tisíce pracovních míst.
Na stránkách běloruskojazyčné satelitní televize Belsat, financované polskou vládou a vysílající od roku 2007 z Varšavy, vyšla 15. června zpráva o procesu s běloruským metalovým hudebníkem Uladzislavem Navažylavem, zakladatelem skupiny Gods Tower. Muzikant napsal 16. října loňského roku komentář pod video zachycující setkání vedoucích představitelů Homelské oblasti s pobouřenými občany a naznačil, že předsedu výkonného výboru oblasti Henadze Salavěje považuje za „pěkně hloupého vepře“. Využil přitom toho, že jeho jméno znamená bělorusky i rusky „slavík“. Dotyčný Salavěj si nicméně větu o zvířátkách vyložil jako urážku a prokurátor teď pro hudebníka žádá tři roky nucených prací. Navažylav si zatím netroufá odhadovat, jak to dopadne, chápe totiž, že „tenhle soudní systém je živelní pohroma“. Utvrzuje ho v tom i zkušenost z loňska, kdy dostal osm dní vězení za pouliční koncert. Nepomohla mu ani advokátka, která předtím hájila významné postavy běloruské opozice. Z obžaloby sice nezůstal kámen na kameni, trest ho ale stejně neminul. Tvrdí ovšem, že z Běloruska se odjet nechystá. „Za prvé to teď mám zakázané, za druhé jsem se rozhodl, že umřu tady.“ Homelská skupina Gods Tower, která v Bělorusku patřila k průkopníkům doom metalu, vznikla už v roce 1992.
Deník Komsomolskaja pravda v Bělarusi zaujala iniciativa Alexandra Jarošenka, šéfa bělorusko-čínského průmyslového parku Velký kámen, který 12. června nenavrhl spolupráci nikomu menšímu než Elonu Muskovi a jeho Tesle. Jarošenko tak zareagoval na Muskova slova o tom, že by nebylo špatné mít továrnu v Rusku. Proč by si tedy nemohl vybrat Bělorusko, které je také součástí Eurasijského ekonomického svazu? Zatímco na Muskovu odpověď si ještě budeme muset počkat, díky Komsomolské pravdě už aspoň víme, že elektromobily Tesla vysoce oceňuje i běloruský prezident. V článku z 15. června se totiž rekapituluje všechno, co je o vztazích amerického miliardáře a Běloruska známo. Lukašenko se prý v Tesle Model S poprvé projel 31. srpna 2017 na své 63. narozeniny. Hned téhož dne se sešel s běloruskými odborníky, aby s nimi prodiskutoval otázky rozvoje elektromobility. Zdroje Komsomolské pravdy naznačují, že Teslu mu nejspíš daroval ruský miliardář Michail Gucerijev, sám Lukašenko ale v roce 2019 prohlásil, že ji dostal přímo od Muska. S jízdními vlastnostmi vozu je prezident každopádně nanejvýš spokojen.