Od Peruna k polednicím

Polský historik Aleksander Gieysztor se ve své práci nechal inspirovat řadou přístupů komparativní religionistiky. Mytologie Slovanů přináší nejen srovnání s ostatními indoevropskými náboženskými tradicemi, ale věnuje se i tomu, jak slovanské náboženství přežilo v podobě folklóru.

Oblast slovanské mytologie a náboženství vyvolává zájem svou polyteistickou exotikou a záhadností, způsobenou nedostatkem pramenů i časovou vzdáleností. V polském národním hnutí 19. století se zaujetí slovanskou kulturou probudilo v dobovém romantismu, jenž hledal kořeny i v předkřesťanském období dějin. Nedostatek písemných dokladů nezřídka nahrazovaly archeologické objevy (například objevy kamenů s Perunovým zpodobněním), jejichž autenticita však byla často podrobena historické kritice. Zájem o „slovanské starožitnosti“ pak provázel i další obrozenecká hnutí ve střední a východní Evropě a důležitou roli sehrávaly i filologické metody. Monografie polského historika středověku Aleksandra Gieysztora (1916–1999) poprvé vyšla v Polsku roku 1982 a do výzkumu slovanského náboženství tehdy přinesla nemálo inovací. Medievista Gieysztor se nechal inspirovat strukturalistickou lingvistikou Ferdinanda de Saussura, religionistickými koncepty Mircei Eliada a především pracemi …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě