***

Do lesa vjíždí černý lexus –

symbol loučení a němého smutku…

Co bude dělat v lese? Sbírat březovou šťávu?

Tančit čardáš s dřevorubci­-gastarbeitery?

 

Copak je v tom lese? Katolický klášter?

Rock’n’roll pub? Ministerstvo práce?

Jaro přichází ve snech a chytá tě za jazyk.

Zdráháš se odpovědět – celková prostrace.

 

Jdeš po stopách lexusu, posloucháš hlasy,

divoká růže se ptá, jestli je všechno v pohodě.

Jasan shůry říká: Neboj!

Vybavuješ si modlitby, žalmy, koledy.

 

Z místa řidiče lexusu vystoupí jaro, je to žena,

sbírá roští, vyndá noviny a rozdělává oheň.

Na kozačkách má bláto, je veselá a smutná.

Padá mokrý sníh, stéká jí z temene.

 

Určitě se jí to nepovede – kolem je sníh a led.

Vidím její slzy a lexus ve sněhových závějích.

Volá policajtům a místním známým dealerům

a flóra i fauna ji soucitně objímají.

 

Jaro je jako vždycky ve vytuněném …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě