Paseka 2021, 272 s.
Výrazný představitel české alternativní hudební scény a příležitostný povídkář Jakub König vydal letos svůj první „čistý“ román. Vřeteno spadá do žánrové oblasti, která je u tohoto autora poměrně nečekaná: text je na obálce módně charakterizován jako „fantaskní dystopický román“, já bych ho skromněji specifikoval jako postkatastrofickou prózu. Příběh zaujme především způsobem vyprávění: vypravěčem je chlapec Key, který používá obecnou češtinu. To už samo o sobě představuje pozoruhodný kontrapunkt ke zcela smyšlenému fikčnímu světu. Hochův přirozený jazyk přibližuje vypravěče soudobému čtenáři a činí z něj uvěřitelnou postavu – tím spíše, že je zobrazena se svými nedostatky, k nimž na prvním místě náleží častá onanie. Naopak dost nahodile a nedůsledně nakládá König se specifickým výrazivem, jež vystihuje fantaskní realitu (za zmínku stojí snad jen topolovské pojmenování marihuany jako „travsko“). Pochválit nelze ani příběh či svět, do kterého je zasazen. Snad v rámci domácí prózy by se ještě dalo uvažovat o jisté originalitě, ale v kontextu světové literatury působí román jako odvozenina. Kolikrát už nám byla představena vertikální struktura lidské společnosti, z jejíhož nejspodnějšího patra vzejde nečekaný a jaksi vnitřně předurčený hrdina, který během své mise zažije iniciaci? Na celkovém dojmu nic nemění ani „smysl pro detail“ a „nespoutaná obraznost“ z knižní anotace. Prozaický potenciál ovšem König rozhodně má, jen by pro něj bylo lepší držet se více při zemi – v obou významech tohoto výrazu.