Nové poezii Jana Machonina jsou vlastní subtilní obrazy, atmosférické skici, hrátky s jazykem i ironická práce s veršem. Mimo to autor zúročuje ruskou inspiraci a zkušenost života v zahraničí: „když jsme příliš blízko/ nic vidět/ nemůžeme/ odcházíme“.
*
každý den
může být lepší
než ten předchozí
nebo horší
běžím vyzkoušet
zdali
či
*
pojď, půjdem k řece, abys
viděl bys
kdy bys viděl
kdybys viděl
ty borovice
*
poezie je
když na jednu stranu
jezdí vlaky
a na druhou
taky
když mraky táhnou
je to poetický
vždycky
*
A s podzimem nás něžně kouše jíní
A léto tiše ustoupí krok za krokem
(Ausonius v překladu M. C. Putny)
15. 1. 2020
*
vlastní pochybnosti
uviděl jsem
v cizím oku
v pohledu dívky
která ani neměla čas sklopit oči
protože jsem spěchal
vstříc svým pochybnostem
13. 2. 2020
*
dvě fotky pozdně večerní Moskvy
dvě fotky Moskvy časně ranní
s lhaním anebo beze lhaní
projdu den
městem
schouleným v mé dlani
15. 2. 2020
*
už sis v životě položil otázku
máš-li po ruce někoho
kdo uprostřed sychravé …
