„Toho se stejně nedožijeme,“ zní asi nejčastější komentář, přijde-li řeč na vysokorychlostní tratě v Česku. Současná vláda nám sice životy spíš zkracuje, ale přípravu rychlých tratí dokázala výrazně posunout, takže není vyloučené, že stavba prvního krátkého úseku z Prahy do Poříčan začne ještě v tomto desetiletí. Nejde jen o ušetření pár minut jízdy, ale také o kapacitu: další vlaky už se na současné koleje nevejdou (ani ty nákladní, které vydělávají). Správa železnic už dokonce představila vítězný architektonický návrh stanice s názvem Praha východ, která má ve skutečnosti ležet mezi dálnicí D11, polem a městysem Nehvizdy. Na vizualizaci vypadá terminál solidně a funkčně – dokud vám nedojde, že zdaleka největší plochu této železniční stavby mají zabírat auta. Parkování bude samozřejmě potřeba, už proto, že napojení na regionální vlaky má být jen omezené. Vážně je ale nutné vedle parkovacího domu pro tisíc aut zaplácnout deset hektarů orné půdy klasickým parkovištěm s dalšími dvěma tisíci míst? Nevypadá pak stání pro pouhé čtyři autobusy a přístřešek pro stovku bicyklů poněkud směšně? A vážně se v místě, kudy mají projít tisíce lidí denně, nepočítá se zázemím, kam by se vešlo něco víc než automat na kafe? Ano, tu trať potřebujeme, ale pokud má budoucnost cestování vypadat takhle, je spíš namístě se obávat, že se jí dožijeme.