Potřeba romantiky je normální

S Ivem Železným o porevoluční edici Rodokaps

V edici Rodokaps vyšlo v devadesátých letech kromě přetisků starších a zahraničních textů i několik původních nových českých knih. Podle nakladatele a překladatele Iva Železného byla tehdejší doba pro western ideální.

Před založením vlastního nakladatelství jste působil ve Svobodě a Odeonu. Co vás vedlo k rozhodnutí vydávat celou řadu „rodokapsů“, ale i „večerů pod lampou“?

Štěstí přeje připraveným. Spoluzaložil jsem pár měsíců před revolucí Art­-servis, družstvo kulturních služeb. Z demonstrací na Václaváku po 17. listopadu jsem odcházel na schůze družstva, kde jsme plánovali rozjezd. Byl to takový plavný start. Vydavatelské oprávnění pro Art­-servis jsem dostal v prosinci 1989 nejspíš jako druhý po Atlantisu, což byli Havlovi kamarádi. V roce 1990 a zčásti i následující rok mohli nakladatelé bezpečně vydělávat na druhdy zakázaném ovoci. Já do začátku zvolil starší edice, mimo jiné Rodokaps a Večery pod lampou. Rodokaps jako označení sešitového čtiva totiž zobecněl. Co mohlo být populárnějšího? Znal ho každý, i když málokdo ho četl, a znaly ho i slovníky.

 

Jaký vztah měla k rodokapsům a westernům komunistická ideologie? Například science fiction …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě