Láokoóntovo mlčení

První český překlad Johna Bartha

Americký spisovatel John Barth začal publikovat v druhé půlce padesátých let, ale českého překladu se dočkal až nyní. Román Na konci cesty se v jeho tvorbě, pro niž je charakteristická postmoderní nejednoznačnost, řadí k dílům realistickým – tento realismus je však možná jen léčkou.

„Říkejte mi Izmael,“ začíná své vyprávění hrdina Melvillova románu Bílá velryba (1851, česky 1933). „Jsem Jacob Horner. Svým způsobem,“ pochybuje vypravěč v románu Na konci cesty (The End of the Road, 1958) amerického spisovatele Johna Bartha, z jehož rozsáhlého díla dříve vyšla česky jen ukázka v časopise Světová literatura v roce 1993. A ve výčtu prvních vět, jimiž se protagonisté představují, bychom mohli pokračovat. Třeba Nabokovovou Lužinovou obranou (1930, česky 1990), jejíhož hrdinu nejvíce udivilo, že bude Lužinem, anebo Čechovovou Nudnou historií (1889, česky 1905), kde se Nikolaj Stěpanovič unaveným hlasem ohlíží za svým životem a do kontrastu ke svému věhlasnému jménu dává své třesoucí se tělo, propadlý hrudník a nevyléčitelný nervový tik.

Zmíněná úvodní věta Barthova románu, která je aluzí na slavné Melvillovo dílo, je však zároveň malou pastí, protože o Bílou velrybu zde nejde. Na konci cesty upomíná na jinou Melvillovu prózu: Písaře Bartlebyho (1853, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě