Explodující hudba

Debutová nahrávka Sturleho Dagslanda

Norský hudebník Sturle Dagsland po dekádě koncertního vystupování natočil s pomocí svého bratra Sjura eponymní debutové album. Různé světy se v něm protínají takovým způsobem, že výsledek působí, jako by byl zcela bez hranic. Živé provedení nahrávky nedávno slyšelo i pražské publikum.

Označit pop za experimentální, avantgardní nebo artový bývá až moc často jen prázdné gesto. Pozměněná instrumentace, tzv. high concept (vysoké pojetí) nebo nesmělé narušení písňové formy přece nejsou průkopnické strategie. Samozřejmě: skloubit jinakost a srozumitelnost není jednoduché. Právě proto je ale dobré neslučovat nahrávky, které jsou prostě jen o něco uměřenější, komplexnější nebo političtější – ale ne nutně lepší – než rádiové písně, s případy, kdy se skutečně podaří uchopit žánr nekonvenčně. Pokud přesto označím debut norského hudebníka Sturleho Dagslanda za experimentální pop, nemám na mysli rozjímavé písničky, při kterých se bude publikum na koncertě zadumaně pohupovat do decentního beatu, ale přetlak – smršť, u které recenzenti lapají po dechu a vykřikují, že nic takového ještě neslyšeli.

 

Jak běhat po zdech

Letošní Dagslandův debut, vydaný v digitální podobě, přišel překvapivě pozdě, vždyť Dagsland se na okrajích alternativy pohybuje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě