Strach slouží nacionalistům

Další politická krize v Bosně a Hercegovině

V Bosně a Hercegovině už skoro půl roku politici a média řeší zatím nejdelší politickou krizi od konce války v roce 1995. V poslední době se o ni začala zajímat i světová veřejnost, kterou dění na západním Balkáně zpravidla nechává chladnou. Nakolik výjimečná situace v zemi ale skutečně panuje?

Na začátku listopadu přilákala zvýšenou pozornost zpráva vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu Christiana Schmidta, podle níž tomuto balkánskému stát hrozí rozpad a existuje zde reálná možnost ozbrojeného konfliktu. Krize v této lokalitě přitom není ničím novým – přichází pravidelně téměř každý rok, často v předvolebním a povolebním období a hlavně v časech, kdy stát selhává v zajištění téměř všeho, co jeho obyvatelé nutně potřebují.

 

Stejné tváře, stejné strany

Je Bosna a Hercegovina nefunkční stát? Bosenský politik a ekonom Boriša Falatar už před dvěma lety pro Guardian napsal, že pokud se v zemi rychle neprovedou příslušné reformy – například novela volebního zákona –, Bosna a Hercegovina se brzy zhroutí. V té době měla za sebou země téměř desetiměsíční vyjednávání o sestavení vlády po volbách v roce 2018 a největší problém se týkal zejména sporu ohledně vstupu do Severoatlantické aliance. Pár let předtím se zase tehdejší vůdce Republiky …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě