Ema Labudová: Tapetář

Audiokniha, Témbr 2020

Zasadit román do padesátých let minulého století není v české literatuře posledního desetiletí nic neobvyklého. Ovšem umístit ho zároveň do Velké Británie, to bychom od místní debutující autorky asi nečekali. Ema Labudová navíc čtenáře mate tím, že román uvádí mottem „Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality…“, ačkoli nic víc se v Tapetáři z českých reálií neobjeví. Kvality románu, který v roce 2019 získal Literární cenu Knižního klubu, netkví jen v odvážné volbě tématu. Kniha ukazuje, že v padesátých letech nebylo zle jen v zemích východního bloku, ale i v těch na západ od nás, které jsme si idealizovali. Hlavní hrdina románu Irving je dvacetiletý mladík, který se živí jako tapetář v Manchesteru – dělá pomocníka španělskému imigrantu Federicovi. Cesta do rodného Whitby na pohřeb rodičů v něm vyvolává vzpomínky na minulost, tedy hlavně na „prohřešek“, za nějž byl rodiči vykázán z domova, aby dál nešpinil jejich čest. Labudová nedělá ze svého hrdiny žádného deprivovaného jedince, jeho citový život jen zlehka naťukává a za maskou soběstačného mladíka, který si dokázal vybudovat nový život daleko od rodičů, občas ukáže duši člověka, jemuž bylo ublíženo nejbližšími jen kvůli tehdy nepřípustné podobě lásky. Živé dialogy, všudypřítomná nedořečenost, ale i další postavy, které se perou o své místo na okraji společnosti, dělají z této prózy jeden z nejzajímavějších tuzemských literárních počinů poslední doby. Ještě působivější je pak zvuková verze knihy, kterou citlivě a zároveň až rošťácky načetl Jan Cina, kluk, který by v jiné době dost možná prožíval podobná příkoří jako Irving.