Noví vandráci Evropy

S Aleśem Plotkou o postsovětské dekolonizaci

Je dnes uskutečnitelná kulturní a ekonomická nezávislost někdejších „kolonií“ Sovětského svazu – Ukrajiny, Běloruska a Arménie? Jaký je vzájemný vztah těchto zemí? A lze zubra přesvědčit, že je medvěd? O tom všem jsme hovořili s běloruským básníkem a humanitárním pracovníkem Aleśem Plotkou.

Svou nejnovější sbírku Lotus na asfaltu (2021) jste vydal na Ukrajině a video k písni kapely Pyrjatyn Červená a bílá s vaším běloruským textem se dostalo do výběru třiceti nejlepších ukrajinských hudebních klipů v roce 2020. Je na Ukrajině poptávka po běloruské kultuře? Nepřekáží v tom jazyková bariéra?

Bělorusové a Ukrajinci jsou na tom podobně jako Češi a Slováci: každý může mluvit rodnou řečí a budou si rozumět, mohou si navzájem bez problémů číst knihy. Slovo „bratrství“ je patetické, ale Ukrajinci jako národ jsou Bělorusům skutečně nejbližší. Přesto existuje hodně vzájemných předsudků, a přál bych si, aby ten kontakt, včetně překladů, byl intenzivnější.

Píseň Červená a bílá je pro mě netypická, nespecializuji se na hymny o svobodě. Ale úspěch mě pochopitelně těší, stejně jako to, že frontman Pyrjatyna a můj dávný kamarád ještě z časů prvního Majdanu Ivan Semesjuk skvěle zvládl běloruskou výslovnost.

 

V jedné básni píšete, že Ukrajina je běloruské …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky