Něco je ve vzduchu

V tvorbě britské skupiny Bring Me The Horizon se metal pojí s vlivy emo rocku, elektroniky i popu. Aktuální nahrávka Post Human odkazuje ke katastrofické přítomnosti, ale také k dystopickému prostředí počítačových her. V každém případě leccos vypovídá nejen o současném metalu.

Letošní rok nezačal právě optimisticky – ne­­ní patrně náhodou, že se na konci ledna na vrchol britské albové hitparády vyšplhalo EP metalové skupiny Bring Me The Horizon (BMTH), výmluvně nazvané Post Human: Survival Horror. Deska, která by se svou více než půlhodinovou stopáží mohla být brána stejně dobře jako řadové album, reflektuje nejen realitu spojenou s šířením koronaviru, ale i klimatickou krizi a celkově pocit nestability. „Milý deníčku, nevím, co se děje, ale něco je ve vzduchu,“ vyštěkává zpěvák Oli Sykes v úvodní skladbě Dear Diary do metalcoreového rytmu s klávesovými podklady. Bring Me The Horizon vyvádějí metal z temných žánrových hvozdů do světa zmutovaného kyberpunku, kde se anime estetika a inspirace videohrami stávají součástí žalozpěvu za lidstvo v době pandemie a hrozícího klimatického kolapsu.

 

Jsme jako hráči

Metalová scéna je posedlá pojmenováváním svých větví a odnoží. Pokud bychom chtěli vymyslet nějakou subžánrovou …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě