Epidemická trojverší

 

Původem tibetská básnířka Cchering Özer, která svá díla píše v čínštině, sepsala loni v předjaří pod dojmem šířící se pandemie poemu Epidemická trojverší. Čerpá v ní z tibetského buddhismu a místních tradic a kriticky reflektuje útlak tibetského lidu. Virus tu slouží jako alegorie, ale cyklus je i jakousi osobní modlitbou za zemřelé.

První část

1.

Není místa, kam by nevstoupil nepřítel

Není epidemie, která by nebyla děsivá

Ne, ještě existuje horší mor než tento

 

2.

Dobří i zlí umírají všichni stejně

Všudypřítomné výkřiky úzkosti

Polykáme sůl z našich přetékajících slzí

 

3.

Jako stébla luční trávy, ne, jako pažitka

oříznutá srpovitou čepelí jednoho moru a dalšího

s bezkonkurenční rychlostí, beze zvuku, bez odpočinku

 

4.

Někteří zachraňují další životy

Někteří se modlí ke svým bohům

Někteří lidé soustavně působí …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky