Člověk se nestane zvířetem

Dvě odložené brněnské premiéry

Vztahem lidstva a přírody se zabývají dvě dramatizace próz, jejichž závěry nejsou pro člověka zrovna příznivé. Jako kontrast k vícehlasu maskulinní touhy po lovu a pomstě v Moby Dickovi uvedlo HaDivadlo v adaptaci románu Zeď monolog poslední ženy, která sahá po zbrani z hladu a při obraně svých blízkých.

Brněnské HaDivadlo pro letošní „nerůstovou“ sezónu přišlo s dvěma adaptacemi literárních děl – Moby Dickem na motivy Melvillovy klasiky Bílá velryba (1851, česky 1933) a Zdí (1963, česky 2019) rakouské autorky Marlen Haushoferové. Do vzniku obou inscenací zásadním způsobem zasáhla pandemie: premiéra Moby Dicka byla od jara 2020 přeložena hned několikrát; Zeď se v červnu 2021 dočkala alespoň online ochutnávky na webové stránce zed.hadivadlo.cz. Hry tak posléze neplánovaně skončily v jedné dramaturgické sezóně, čímž vznikl působivý kontrast. Obě inscenace se totiž – každá po svém – věnují témuž tématu: vztahu člověka ke zvířatům, přírodě i sobě samému.

 

Vrzání lanoví

Moby Dick, který si kromě Melvilla pomáhá i úryvky z děl jiných autorů (Vladimíra Boudníka, Ivana Diviše, Josepha Conrada, Donny J. Haraway, Nathaniela Hawthorna, Johna Hollowaye, Édouarda Levého, H. P. Lovecrafta, Rezy Negarestaniho, Nicanora Parry, H. D. Thoreaua, Maxe …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě