Kam kráčíš, Francie?

Staronový prezident v Elysejském paláci

Emmanuel Macron se stal podruhé prezidentem Francie. Klidná pětiletka to ale určitě nebude. Za své vítězství může totiž děkovat části levice, která ho v druhém kole volila jako menší zlo. Levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, jenž skončil těsně třetí, se nyní s nadějí upíná k červnovým volbám do Národního shromáždění.

„Je mi 65 let a už nemůžu, jsem utahaná,“ stěžuje si na Place de la République Pařížanka Françoise. Vysvětluje mi, že za normálních okolností Jeana­-Luca Mélenchona nevolí, ale politika Emmanuela Macrona je tak strašná, že od volby socialistů, kteří nyní nemají šanci, raději upustila ve prospěch radikální levice. Na tradiční demonstraci prvního máje tedy prý přišla podpořit Lidovou unii (l’Union populaire), která sdružuje levicové subjekty v čele se stranou Nepoddajná Francie (La France insoumise), jíž předsedá právě Jean­-Luc Mélenchon. Françoise se zlobí hlavně na Macronovy kroky týkající se penzijní reformy. Odchod do penze chtějí Mélenchonovi voliči ustanovit na věku šedesáti let. Macron by jej z dnešních pětašedesáti snížil jen o rok. A to se nejen Françoise nelíbí. Otázka penzijní reformy ve Francii skoro každého zvedá ze židle a stala se předvolebním tématem všech kandidátů.

Častou otázkou je i zvýšení minimální mzdy. Ta od prvního května ve …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě