Když data nestačí

Masakr v texaském Uvalde

Hromadná vražda, k níž došlo na základní škole ve městě Uvalde, opět rozproudila debatu o přístupu ke střelným zbraním ve Spojených státech. Ačkoli však k této problematice existují přesvědčivá data, studie i návrhy opatření, jež by mohla do budoucna uchránit množství lidských životů, druhý dodatek americké ústavy zůstává nedotknutelný.

Po masakru 24. května v Robb Elementary School v texaském Uvalde, kde osmnáctiletý pachatel poloautomatickou puškou postřílel devatenáct dětí spolu se dvěma učitelkami, zmínil prezident Joe Biden ve svém projevu jedenáctiletou Miah Cerrillo. Příběh studentky, která si zachránila život tím, že se potřela krví zastřelené kamarádky a předstírala smrt, se stal virálním střípkem v mozaice traumat, s nimiž se budou všichni, kdo přišli o své nejbližší, dlouhá léta potýkat. „Představte si, jaké to pro ni bude, znovu procházet školními chodbami,“ řekl Biden. „Představte si, jaké to je pro děti, které tato traumata zažívají každý den ve škole a na ulicích po celé Americe.“ „Není potřeba si nic představovat,“ píše na serveru Vox Keren Landman. „Máme na to data.“ Autorka předestírá řadu studií, jež sledují souvislosti mezi zkušeností s násilím páchaným střelnými zbraněmi a duševním i fyzickým zdravím, ale také ekonomickým dopadem jak na jednotlivé životy, tak na společnost jako celek.

 

Sčítání ztrát

Každoročně je ve Spojených státech zastřeleno přes 40 tisíc lidí, dalších 76 tisíc střelná zranění přežije. U přeživších je nicméně zvýšené riziko chronické bolesti, psychických onemocnění a závislosti na lécích či návykových látkách. Duševní zdraví se navíc zhoršuje i u jejich příbuzných a partnerů. V komunitách s větším výskytem násilí se i ti, kteří nikoho neztratili, potýkají s konstantním stresem, úzkostí, panickými záchvaty, depresí a vztekem. Tyto stavy pochopitelně mají devastující účinky na lidské zdraví.

Podle dubnové analýzy deníku The Washington Post přijde ročně o rodiče v důsledku střelby přes 15 tisíc amerických dětí. Ztráta rodiče obvykle vede ke zvýšené absenci ve škole, neschopnosti se soustředit a v důsledku k nedokončení studia. Výzkum prováděný v letech 1992–2018 mezi texaskými studenty, kteří zažili hromadnou střelbu, ukazuje, že jejich ekonomická situace byla výrazně podprůměrná.

Ekonomické ztráty ale nepostihují jen jedince. „Existují také celospolečenské ekonomické dopady, ať už jde o náklady na zdravotní péči a justici nebo o ztracenou práci,“ říká Megan Ranney z Brownovy univerzity. V roce 2018 zjišťoval Národní institut pro reformu trestního práva v šesti amerických městech, kolik v průměru stojí jeden zločin způsobený střelnou zbraní. Nejvýše se umístil Stockton v Kalifornii, kde jedno zabití přijde město na 2,5 milio­nu dolarů. Ve Filadelfii spočítali, že jedna vražda snižuje prodejní cenu domů v okruhu tři čtvrtě míle o 2,3 procenta. Kdyby se snížil počet vražd o 10 procent, příjmy města z daně z nemovitosti by vzrostly o 13 milio­nů dolarů, což je několikanásobek rozpočtu mnoha komunitních zdravotních středisek či potravinových programů.

 

Čtyři problémy

„V Americe nemáme jeden problém se zbraněmi, máme nejméně čtyři,“ píše kriminalista Thomas Abt. Jedná se o sebevraždy, hromadné střelby, domácí násilí a násilí v komunitách. Řešení každého z problémů vyžaduje trochu jiný přístup, ale všechny mají společný prvek, kterým je snadný přístup ke zbraním – ačkoli násilí v komunitách je zvláštní případ, protože většina použitých zbraní je ilegálních, a je tedy třeba především investovat do preventivních programů, vzdělání a pracovních příležitostí rezidentů. Znesnadnění přístupu ke zbraním se oproti tomu zdá podstatně jednodušší.

Uvalde bylo sedmadvacátým případem školní střelby v roce 2022. Problém je sice hlubší a neomezuje se jen na rozšířenost střelných zbraní (podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mohou hromadné střelby za méně než procento smrtí způsobených zbraní), přesto by zákaz prodeje útočných pušek a velkokapacitních zásobníků osmnáctiletým, důkladnější kontroly způsobilosti zájemců o zbraň, větší rozšíření takzvaných red flag laws (umožňujících zabavení zbraně lidem, kteří by mohli ohrozit sebe nebo ostatní) a další opatření, která nyní žádají rodiče zastřelených dětí, měly být automatickou reakcí. I když se ale zbraňové restrikce těší obrovské podpoře veřejnosti, pro republikány zůstává druhý dodatek ústavy nedotknutelný. Stále tak platí hořké konstatování uvaldského pediatra Roye Guerrera: „Nevinné děti umírají, protože zákony dovolují lidem pořídit si zbraň dřív, než si mohou koupit pivo.“

Autor je publicista.