Kniha jako odpuštění

Vietnamsko­-americký autor Ocean Vuong v autofikčním prozaickém debutu Na Zemi jsme na okamžik nádherní odkrývá historii své rodiny, poznamenané vietnamskou válkou. Román ve formě dopisu matce je důležitým svědectvím o imigrantské zkušenosti, i když jej postupy tvůrčího psaní stylově přetěžují.

Ocean Vuong čerpal z rodinné historie už ve sbírce básní Night Sky with Exit Wounds (Noční obloha s průstřely, 2016), za niž získal řadu ocenění, mimo jiné i Cenu T. S. Eliota. Jeho poezie v sobě nese rány války ve Vietnamu, které se předávají mezi generacemi, jako kdyby v každém nově narozeném těle uvízl pozůstatek šrapnelu. V jedné z básní píše: „Americký voják ošukal vietnamskou venkovanku. Tudíž existuje moje matka./ Tudíž existuju já. Tudíž žádné bomby = žádná rodina = žádný já.“ Prozaická prvotina Na Zemi jsme na okamžik nádherní (On Earth We’re Briefly Gorgeous, 2019) sdílí se sbírkou společnou postpaměť, jejíž tvar autor ohledává zevnitř, aby lépe pochopil nejen své předky, ale i sebe.

 

Dopis v cizím jazyce

„Mami, píšu, abych ti byl nablízku – přestože s každým slovem, které napíšu, se ti vzdaluju,“ čteme ve Vuongově próze. Kniha je stylizována jako dopis, v němž se vypravěč vystupující pod jménem Pejsek obrací ke své …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě