Nejzdařilejší brněnské panelové sídliště, Lesná, se dočkalo první monografie. Autor se snaží o rehabilitaci fenoménu poválečných sídlišť, jeho úsilí však lehce podrývá stereotypní estetické hodnocení. Jako popularizační průvodce nicméně kniha funguje velice dobře.
Knihy o architektuře a urbanistických souborech šedesátých a sedmdesátých let se objevují na pultech stále častěji. Proč tomu tak je? Autor publikace Lesná. Brněnský fenomén Adam Guzdek by měl asi v této otázce jasno (soudě podle jedné z kapitol knihy, nazvané Velká otázka památkové ochrany). Děje se tak podle něj proto, že „zlom ve vnímání začíná přibližně po padesáti letech, kdy nejprve odborná a poté s časovým odstupem i část laické veřejnosti rozpozná kvality daného objektu“. Tvrzení je to vpravdě odvážné, o jeho správnosti nás má ostatně přesvědčit v knize otištěný graf. Je opomíjena otázka, zda nás na architektuře té doby nepřitahuje také kontext, v němž vznikala. A to zvláště dnes, kdy mluvíme o krizi bydlení a kdy se zdá neuvěřitelná představa, že by stát budoval bytový fond. Musíme pak přiznat část pravdy tvrzení Maroše Krivého, které zaznělo v rozhovoru s Alžbětou Medkovou v A2 č. 3/2022: „mezi českými a slovenskými architekty …
