Devítičlenný Ensemble Nist-Nah z francouzského Nantes na svém debutovém počinu Elders navazuje inspirativní dialog s gamelanem. K tradiční indonéské hudbě, hrané převážně na bronzové perkusní nástroje, přistupuje s respektem a poučeně, ale zároveň čerpá i z mnoha dalších vlivů.
Ačkoli se může zdát, že fúze gamelanu se žánry západní hudby si stále udržuje punc originality a novátorství, zdaleka se dnes nejedná o neprobádané území. Od prvního uvedení gamelanu v Evropě, k němuž došlo v roce 1889 na Světové výstavě v Paříži, kde gamelanový orchestr učaroval Claudovi Debussymu, se hudbou, která se hraje především na indonéských ostrovech Jáva a Bali, inspirovali Colin McPhee, Benjamin Britten, Henry Cowell, Lou Harrison a další hudební skladatelé. Zaměříme-li se na současnost, vedle skladatelů, jako jsou Evan Ziporyn a Michael Tenzer, kteří studovali balijský gamelan a jsou s ním důkladně obeznámeni, existuje po celém světě včetně Česka – a přirozeně i v samotné Indonésii – řada souborů, které se kromě tradičního repertoáru zaměřují i na nový repertoár pro gamelan, jenž často čerpá inspiraci právě ze západní hudby. Rozhodně nelze opomenout album Urban Gamelan (1984), na němž britská skupina 23 Skidoo idiosynkratickým způsobem propojuje …
