Fotbal je bezkonkurenčně nejpopulárnějším sportem světa. Fanoušci svými kluby žijí způsobem, o němž si může umění nechat jen zdát. Proto se v něm negativní i pozitivní společenské trendy odrážejí s velkou intenzitou.
Sókratés, nejpravděpodobnější kandidát na titul zakladatele západní filosofie, obtěžoval své aténské spoluobčany na veřejných prostranstvích rozhovory o „ctnosti a ostatních věcech“, dnes bychom řekli o základních životních hodnotách. Pokud by dnešní filosofové hledali vhodné místo, kde by se do obdobné debaty mohli pustit, ideální by k tomu byl fotbalový stadion. Dnešní fotbal má totiž dvě zásadní vlastnosti: sledují ho miliardy lidí doslova po celém světě a jeho vývoj rychle a přesně kopíruje hlavní celospolečenské trendy. Protože jsou navíc na fotbale lidé, kteří ho sledují, významně emocionálně zainteresováni, může se stát zdrojem emancipačního potenciálu. A to navzdory tomu, že jsou fotbalové stadiony také hnízdem primitivního nacionalismu a rasismu, jak je fanouškům často předhazováno.
Všeobecnou popularitu fotbalu lze snadno doložit. Poslední mistrovství světa v roce 2018 sledovalo přes 3,5 miliardy, samotné finále 1,12 miliardy diváků. S tím se …
