Na okraj pomalosti - literární zápisník

F. T. Marinetti roku 1909 ve svém Futuristickém manifestu napsal, že zatímco až dosud literatura oslavovala zamyšlenou nehybnost, extázi a sen, s příchodem moderního věku se „nádhera světa obohatila jednou novou krásou: krásou rychlosti“. Neuplynulo ani sto let a vypravěč Kunderovy Nesmrtelnosti propichoval v Pa­­říži symbolům ztvárňujícím rychlost pneumatiky, protože všudypřítomná auta „způsobila, že někdejší krása měst se stala neviditelná“, protože „způsobila zatmění katedrál“.

Napětí mezi pomalostí a rychlostí ovšem provází modernitu od jejích počátků. Zatímco stoupenci modernity se chtějí s pohledem upřeným k obzoru co nejrychleji řítit vpřed, její kritici by šli radši volným krokem, sbírali ty, co zůstali ležet podél cesty, a s láskou se probírali odhozeným harampádím. Asi není třeba zvlášť zdůrazňovat, že i sběrači mrtvých a raněných a sčitatelé ztrát jsou chtě nechtě jednou z tváří moderny. Jak upozornil právě Milan Kundera, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě