eskA2látor 4

Svět nalezl ve čtvrtek 8. září večer vzácný mo­ment shody – nad smrtí britské panovnice Alžběty II. Ze všech stran se ozývaly lamentace nad ztrátou vzácné osobnosti, která ani po devadesátce neopustila trůn. V pietě a truchlení se shodli Putin se Zelenským, a kondolenční telegram zaslala dokonce i Argentina, která za Alžbětina panování vedla s Británií válku, či irští republikáni ze Sinn Féin. Podle odborníků byl největším kladem britské panovnice fakt, že uměla mlčet. Jestliže se však od konstitučního monarchy očekává, že nebude zasahovat do politiky, těžko hledat lepší argument pro to, že monarchie jsou dávno přežitým špásem. Jak lze totiž mlčet o válkách, jakou byla ta v Iráku, o klimatických katastrofách a nerovnostech všeho druhu, a při tom všem si udržovat onu často zmiňovanou grácii? Na to je třeba mít zatraceně železný žaludek.

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě