(Don’t Look Up)
Režie Adam McKay, USA 2021, 145 min.
Premiéra v ČR 24. 12. 2021 (Netflix)
Guardian nedávno otiskl anketu, kde se čtyři klimatičtí vědci pochvalně vyjadřují k filmu K zemi hleď!. Zatímco profesionální filmoví kritici satirický snímek o kometě, která se má srazit se Zemí, a lidstvu, které se tím nechce zabývat, většinou odsoudili, pro klimatické aktivisty bylo sledování očistným, terapeutickým zážitkem. Zoufalá potřeba vidět a slyšet alespoň ve fikčním filmu, že naše situace je opravdu nebezpečná a že média, politici a ekonomické elity místo toho řeší nesmysly, zřejmě stojí za úspěchem tohoto snímku nejen přímo mezi klimatology, ale i u značné části veřejnosti. Jako by dokonce bylo nepatřičné poukazovat na to, že je dramaturgicky velmi ledabylý, pramálo vtipný a hlavně že se 145 minut neustále točí okolo pár témat, která asi překvapí jen málokoho. Z některých komentářů to vypadá, že K zemi hleď! předává tak zásadní poselství, že bychom měli ignorovat všechno ostatní. Ve skutečnosti to tak samozřejmě není. K zemi hleď! je paradoxní případ depresivního crowdpleaseru. Závěrečné obrazy apokalypsy korunují vyprávění o tupém lidstvu, které tak dlouho přehlíželo očividnou hrozbu, až nakonec dostalo, co si zaslouží. Na destrukci Země se máme nakonec dívat s určitým zadostiučiněním ve stylu „My jsme to říkali, ale vy jste byli nepoučitelní“. Komplexní problémy současnosti převádí film na klasický, velmi primitivní příběh o vině a trestu. A právě proto je tak opojné ho sledovat.