editorial

Už tomu bude pomalu rok, co jsme náhodou zjistili, že spisovatel Kurt Vonnegut by v listopadu 2022 oslavil sté narozeniny. A jelikož díky Billymu Pilgrimovi z románu Jatka č. 5, kterého mimozemšťané unesli na planetu Tralfamador, dobře víme, že smrtí nic nekončí, protože dotyčný je v jiných časových rovinách stále živ a zdráv, rozhodli jsme se zjistit, jak moc jsou dnes aktuální díla kultovního spisovatele, kterého většina z nás četla v době dospívání. Ukázalo se, že na originalitu spisovatelského barbara a volnomyšlenkáře jsme trochu pozapomněli i my sami, což někteří z nás využili k tomu, aby si jeho knihy přečetli znovu. O tom, že zkušenost obcování s knihami z mládí není vůbec k zahození, by vás měly přesvědčit tematické texty. Ivan Adamovič píše o Vonnegutově úspěchu u českého publika a Antonín Tesař se věnuje filmovým adaptacím jeho próz. Tadeáš Polák se ujal role životopisce fiktivního spisovatele sci­-fi Kilgora Trouta, v jehož duchu se nesou i povídky, které nám na základě otevřené výzvy zaslala čtveřice současných českých autorů. Jednu z nich napsal Ondřej Neff, který v době uzávěrky tohoto čísla publikoval předsudečný a krajně necitlivý komentář k vraždě dvou queer lidí v Bratislavě, jehož obsah rozhodně odmítáme. Samotná povídka ovšem nemá s jeho názory prezentovanými v Lidových novinách žádnou souvislost, a proto jsme ji v čísle ponechali – nemyslíme si totiž, že by přístup v duchu tzv. cancel culture mohl čemukoli pomoci. Homofobii vydávanou za „racionálnost“ a „věcnost“ ale nemůžeme přecházet mlčením. A na závěr jedna dobrá zpráva: výtvarné rubriky se od tohoto čísla ujímá náš nový kolega David Bláha. Davide, vítej v redakci! Čekají nás společně zajímavé časy.