Co myslíš? - slepá v kopřivách

Listí z lípy před oknem stačilo za poslední týden opadat. Na vedlejším topolu se zatím drží. Je dokonce místy ještě slabě zelené, ale i ono co nevidět, aniž by zezlátlo, pokryje mokrý, čerstvě vyasfaltovaný chodník. Půl roku pak budeme mít před očima holé polámané větve v šedivém nebi. Možná i proto nepřestáváš vzpomínat na sytě zelené kopce nad mořem, které mělo barvu magnetitu. Není to tak dávno, co jsme se prodírali jejich trnitým houštím s baldachýnem popínavých rostlin nad hlavou kolem opuštěných mandarinkových sadů s ještě brčálovými plody. Ve vzduchu byla cítit sůl a zdánlivě umělá vůně vína Isabella. Mandarinky na pokroucených stromech už nejspíš uzrály a oranžově svítí v nehynoucí zeleni jako výstražné žárovky. Ta cizí krajina ti učarovala natolik, že blouzníš o malém krychlovém domku v ní a už mě vidíš, jak na balkoně, který lemuje první patro, krájím fíky na zavařeninu, suším mandle nebo z granátových jablek vybírám zrníčka do salátu. Nejsem proti, i když mě na té jižní …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě