eskA2látor 4

Někteří ministři se střídají jako ponožky. A Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy patří v tomto ohledu mezi premianty. Vladimíru Balašovi, jehož jméno málokdo mimo odborné kruhy zaznamenal, stačil k tomu, aby se pod ním rozkývala židle, jediný rozhovor. Jednadvacátý ministr školství v dějinách samostatné České republiky učinil úspěšný krok k ukončení svého mandátu, když v rozhovoru pro Deník N na dotaz, co udělá s chybějící miliardou ve svém resortu, bohorovně oznámil, že on peníze netiskne, že o návrzích opozice na návrat požadované částky do rozpo­čtu nevěděl, že měl lepší věci na práci. Problém se prý chystá řešit snižováním platů učitelů, nejprve jen seškrtáním příplatků za suplování. Reakce pedagogické obce pak označil rovnou za hysterii – v době, kdy by bylo třeba mít silného ministra, který se umí za své lidi postavit. Je smutné, že zrovna resort, který má být výkladní skříní erudice a vzdělanosti a určuje budoucí směřování Česka, je dlouhodobě veden osobami …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě