Krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro po čtyřech letech končí. Poslední říjnovou neděli o tom rozhodlo druhé kolo prezidentských voleb, a to vůbec nejtěsnějším rozdílem v novodobé brazilské historii. Bolsonara nahradí levicový exprezident Lula da Silva, který se tak nejvyšší funkce ujme už potřetí.
Jair Bolsonaro dokázal za jediné prezidentské období Brazílii v mnoha ohledech proměnit k nepoznání. Na mezinárodní scéně se z jednoho z důležitých hráčů v boji proti změnám klimatu stal vyvrhel, který postupně přišel o respekt i většinu spojenců, od Evropské unie přes Spojené státy až po Čínu. Mimo to se Brazílie pro své směřování k autoritářské pravici ocitla v izolaci i v rámci Latinské Ameriky, kde byla přitom vždy regionálním lídrem. Na domácí scéně pak Bolsonaro normalizoval jednání, které bylo od konce diktatury tabu. Z pozice prezidenta útočil na sexuální menšiny, vysmíval se etnicky a nábožensky různorodému obyvatelstvu severovýchodního regionu, vyhrožoval soudcům, zpochybňoval integritu volebního systému. Zároveň ohrozil sekulární podstatu státu garantovanou ústavou, když svou vládu obhajoval s odkazy na poslání od Boha a na vlivná místa dosadil ultrakonzervativní evangelikály.
Kromě extrémní rétoriky Bolsonarovo funkční období charakterizovala extrémní neochota řešit …
