Podle Elsy Morante, jedné z nejvlivnějších italských spisovatelek, od jejíhož narození letos uběhlo 110 let, je zapotřebí psát jen takové knihy, jaké změní svět. Italianistka Ivana Piptová připravila blok věnovaný současným italsky píšícím autorkám, které podobně jako Morante hledají nové možnosti „realistického psaní“. Svět chtějí sice spíše pozorovat než radikálně měnit, ale podařilo se jim prosadit témata, která literárním establishmentem nebyla považována za důležitá. Určitá marginalita spojuje tvorbu populárních italských autorek s texty spisovatelů již pevně zakořeněných v kánonu moderní italské literatury. Bytosti z próz a esejů Claudia Magrise přicházejí z přítmí, freneticky analyzují nicotu, zdržují se na periferiích a v prokrastinačních pauzách, neboť z umění prokrastinace a odkládání se podle Magrise rodí středoevropská identita. Osudy figur z lodních přídí, o nichž se v tomto čísle také vypráví, ukazují, že ti, co ztroskotají, netrouchniví jen v hlubinách, ale třeba i v muzeích či hospodách. Italo Calvino nechá vyprávět ne-lidské tvory a entity a literární konvence vyprávění „použije proti vám, aby vám ukázal svět, který byste předtím považovali za nesdělitelný“. V otázkách kosmické evoluce mohou hrát zásadní roli tagliatelle. A jelikož si mnozí stěžují, že v dnešní době už není dostatek času na čtení, každý týden budeme zveřejňovat jeden audiočlánek, abyste s námi mohli být i ve chvílích, kdy se jeví nemožné držet v ruce noviny. Věříme, že se naše nejvydařenější texty ve zvukové podobě ještě více rozzáří a že nám ve výsledku pomohou rozšířit naše čtenářské publikum. Novinový formát sice může někomu připadat zastaralý, ale je spolehlivý, a navíc má spoustu možností dalšího využití. Přesně takové nástroje v dnešní nejisté době potřebujeme.