Nevím, jestli za to může marketingová magie Black Friday nebo krátící se dny, ale do míst typu OC Černý Most nebo Westfield Chodov se většinou dostanu na podzim. Venku je sychravo, pasáže vesele září a lidí zmožených prací, nákupy i pohledem na mladé páry v zářivě bílých teniskách se zmocňuje potřeba sebepéče. Při pomyšlení na temný labyrint podzemního parkoviště nebo ledový průvan ve vestibulu metra pak leckdo zakolísá a zamíří k věšákům se sezónní módou. Samozřejmě všichni víme, že oblečení z levných řetězců vypadá jakžtakž k světu asi půl roku a že kromě údaje „80 % polyester, 20 % viskóza“ se na cedulce uvádí „Made in Bangladesh“ – jinými slovy, že hadřík vznikl v nelidských podmínkách a ani jeho nošení nám moc štěstí nepřinese. Ale zoufalí lidé dělají zoufalé nákupy, a tak neodoláme a zhřešíme. Taky se mi to stalo. Za trest jsem následujících několik měsíců nosil polyamidový nesmysl, ve kterém jsem si připadal jako maskot levné práce. Mezitím jsem trpělivě čekal, až se objeví první nezpochybnitelné vady a po době zpytování nadejde den odplaty. Důvod k reklamaci se totiž během záruční lhůty vyskytne pokaždé, stačí si schovat účtenku – a ovšem, nenechat ji na světle, jinak písmenka časem vyblednou podobně jako naše černé svědomí. Nejde přitom jen o peníze. Vrátit se na místo činu s důkazem vlastního selhání v igelitce a inkasovat původní cenu je poučné a osvobozující: spolu s úlevou jsem na chvíli okusil i suverénní pocit někoho, na kom se nevydělává (pro jednou nevydělalo). Tím ale příběh nekončí. Cestou od pokladny jsem si všiml, že New Yorker v zimní sezóně 2022/2023 vsadil na kolekci FSBN s potiskem „Money Talks“ a „Fuck Off“ (grafika cituje logo Pornhubu). Jak velkou míru deprivace produktoví manažeři od svých zákazníků vlastně očekávají? A přitom jak věrně tyto slogany vyjadřují byznysovou strategii značek s rychlou módou!