V Číně sice dochází k nevídaným protestům, které překonávají ty z roku 1989, ale naděje na systémovou změnu jsou mizivé. Čínskému disentu přitom nepomáhá ani postoj západních zemí, které s východní velmocí úzce spolupracují především na obchodní úrovni.
V Čínské lidové republice na konci listopadu vzplál bezprecedentní protest proti vládním opatřením. Zažehl jej požár věžového domu v Ürümči, hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, při kterém uhořelo deset lidí, což je dáváno za vinu covidovým restrikcím. Co do míry kritiky nejvyššího vedení nemají nedávné protesty v takzvané Nové Číně, založené roku 1949, obdoby. Spontánní projev odporu bez jasného vedení sice nemá v konfrontaci se silou orgánů veřejné bezpečnosti velkou šanci něčeho dosáhnout, i tak se ovšem jedná o zásadní ránu pro image generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a protestující Číňané si za svou statečnost zaslouží podporu a solidaritu.
S internacionálou na rtech
Po celé Číně vyšly do ulic velkých měst davy lidí nespokojených s vládní politikou „nulové tolerance vůči covidu“. Došlo k tomu po zmíněném požáru 24. listopadu, kdy přišlo o život deset osob, které by nejspíše mohly před plameny utéct, kdyby ovšem úřady …
