Vrahem je zahradník, ne feminismus

K otázce politiky identity a kulturalizace levice

Feminismus v posledních letech proniká do mainstreamu a tento trend je doprovázen kulturalizací politických témat nebo normalizací politiky identity. Jak k těmto fenoménům přistupovat? A proč není odpor proti genderovému útlaku méně důležitý než boj proti kapitalismu?

Zatímco v minulosti se za feministky prohlašovaly pouze malé skupinky aktivistek, v posledních letech se feminismus začlenil do mainstreamu a je skloňovaným heslem na sociálních sítích i v popkultuře. Do jisté míry je to pozitivní zpráva, na druhou stranu s sebou tato situace přináší mnohé nástrahy. Feminismus se stal módním, což znamená, že je přístupnější většímu množství lidí, zároveň ale nabírá nové, často i problematické podoby. Kromě liberálního feminismu, jenž rezignoval na snahu o proměnu systému a prosazuje zejména rovné zastoupení žen z vyšší třídy, se to týká hlavně kulturalizace původně politických témat. Feminismus, ekologie nebo antirasismus se především v určitém výseku umělecké scény nebo humanitních věd čím dál častěji proměňují v cool nálepky, pod nimiž se skrývají jen prázdné teze.

Na to upozorňuje ve svém článku Jak se proměňují umělecké instituce Dominik Forman (A2 č. 22/2021). Přestože v něm autor většinou nabízí jen velmi zjednodušený a nepřátelský pohled …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě