Jak se to začalo a jak si hráli na schovku

Z tvorby „valašského básníka“ Jakuba Chrobáka jsme vybrali pro autora nezvyklý, prozaický útvar – pohádku, v níž si na schovávanou hrají mlok s medvědem a ježkem. Po ní následuje krátký soubor nových básní, zakončený otevřeně angažovaným kusem s názvem Putine.

„Dneska pojedeme do Dinotice,“ pronesl ráno před dětmi tata. „Výborně, hurá, kdy vyrazíme?“ Děti se zaradovaly, protože si představily všechny ty možnosti, které ten výlet znamená. Dinotica je údolí uprostřed valašských hor. Vine se od obce Halenkov a stoupá podél Dinotického potoka vlastně až po vrch Cáb, který má v sobě ukryto nejedno tajemství. A zhruba uprostřed toho údolí se na jedné ze strání tyčí chata, nebo chalupa, kterou vystavěl tatův děda se všemi strýci a tetičkami a také za pomoci tehdy ještě malého Kubaka. Kubak, nebo někdy Kubi, kde se vlastně vzalo to slovo? To děti tak říkaly tatovi, protože věděly, že „sa to može“.

Chalupa stojí na polosamotě. Z poloviny je obehnaná lesem, z poloviny loukou. Na ní vládnou obrovské jalovce, veliké jak tři velcí lidi. Vedle chalupy je houpačka, u ní vysoký habr, ohniště, jedna kadibudka na kadění a druhá na skládku dřeva. A taky malá studánka, ze které po skružích kape čerstvá voda. Jednou …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě