Ukrajina a Bělorusko

Z ruského objetí přes bažiny do reálpolitiky

O tom, jakou roli hraje Bělorusko v ruské válečné invazi na Ukrajinu a jak samotní Bělorusové vzdorují válce, píše běloruský humanitární pracovník přímo z Ukrajiny. Ke svému komentáři k bezprecedentní válečné situaci přidává i osobní vzkaz určený ukrajinským a běloruským přátelům.

Ukrajinsko­-běloruské formální i neformální vztahy se začátkem ruské invaze na Ukrajině vyostřily. Jak lidem v zahraničí popsat vztah mezi dvěma národy, které procházejí procesem dekolonizace, ale každý po svém?

Rozděl a panuj: Kreml se řídí touto slavnou frází v pokusu udržet obě země ve své sféře vlivu. Vliv je ale eufemismus – v oficiální rétorice kremelské propagandy je svrchovanost obou zemí uznávána čím dál méně a naopak se stále více mluví o „jednom lidu“. A činy to potvrzují.

 

Bělorusko 2020

Výsledky voleb v Bělorusku 9. srpna 2020 vyvolaly největší protesty v historii země – do ulic vyšly stovky tisíc lidí. Vyústily v největší vlnu masových represí: více než tisíc lidí má dnes status politických vězňů (tedy ti, o nichž se ví a jejichž případ splňuje mezinárodní standardy postavení „politického vězně“), někteří z nich dostali až dvacetileté tresty odnětí svobody, došlo k desítkám politicky motivovaných vražd. Počet lidí v exilu není přesně znám, neoficiální odhady se blíží půl milionu. Stovkám nevládních organizací, včetně těch zcela apolitických, bylo odejmuto povolení k činnosti, média a televizní kanály je prohlásily za „extremistické“ či „teroristické“. V praxi to znamená jediné: hrozbu dlouhého vězení byť třeba jen za poslání odkazu na „nespolehlivý“ zdroj v soukromé zprávě.

Běloruský režim protesty roku 2020 ustál, protože byl výrazně podporován Kremlem: propagandou, penězi i ruskými ozbrojenými silami. V reakci na protesty Evropská unie „vyjádřila znepokojení“, ba dokonce „hluboké znepokojení“. Vítejte v reálné politice! Jakkoli se politickým imigrantům dostalo určité pomoci, například prostřednictvím humanitárního programu Medevac v České republice, který se stará o desítky mučených lidí, život šel dál. A běloruský režim se vydal do ještě pevnější náruče Kremlu, protože za „pomoc“ se platí. Tak začala společná vojenská „cvičení“ v Bělorusku. Nemám žádné přímé důkazy o tom, že by intenzita běloruských protestů byla podněcována z Kremlu, aby Bělorusko vykrvácelo ještě před vojenskou kampaní na Ukrajině v roce 2022. Ale faktem zůstává, že dnešní situa­ce v Bělorusku hraje Moskvě do karet.

 

Ukrajina 2022

Podle odhadů USA bylo z celkového počtu pěti set raket sedmdesát odpáleno z území Běloruska. Ruské jednotky vyrazily i z Běloruska, což se stalo velkým problémem pro Kyjev, protože došlo k přímému průlomu ze severu a k obsazení černobylské jaderné elektrárny.

Kremelská taktika jednoduše vychází z ideologie zločineckého podsvětí. Abyste někoho „uvrtali“ do svého zločinu, musíte s ním postupovat společně. V čase psaní tohoto článku se na Ukrajině žádné běloruské jednotky nevyskytovaly. Ale využití běloruského území pochopitelně vyvolalo ostrou kritiku Ukrajinců. Během pár dní facebooková xenofobie konečně povolila a začal se rozlišovat Lukašenkův režim a běloruský lid. Podle průzkumu veřejného mínění ukrajinské agentury Rating 3. března sedmdesát procent respondentů vinilo z invaze běloruskou vládu a pouze 24 procent jak běloruskou vládu, tak samotné občany země.

Nějakou dobu byl Lukašenko na Ukrajině velmi populárním politikem, a když byly ruské rakety vypáleny z území Běloruska, Ukrajinci z toho namísto Lukašenka vinili běloruský lid – je těžké přiznat si, že jsme se ve svých idolech mýlili, ale je to nevyhnutelné. Kreml, který na rozkolu mezi Bělorusy a Ukrajinci vydělal, chce situaci maximálně využít pro vedení informační války. Armády trollů se zaměřily tímto směrem.

Zatímco na internetu panuje vůči Bělorusům určitá xenofobie, v Bělorusku probíhá protiválečná kampaň: důstojníci podávají výpovědi z armády, partyzáni zastavují vlaky, lidé, kteří mohou být povoláni do armády, emigrují. Běloruští dobrovolníci a dobrovolnice po celém světě organizují pro Ukrajinu sbírky, ti, kteří mají příslušné zkušenosti, se přidávají k boji na straně ukrajinské armády. Západ posílá výzbroj a přijímá uprchlíky z Ukrajiny. Prosba o uzavření vzdušného prostoru stále zůstává oslyšena, a tak desítky civilistů denně umírají při ruských leteckých útocích. Uzavřít ho může jen Západ. Vítej, reálná politiko, dlouho jsme se neviděli!

 

Zpráva pro přátele

Zde je pár slov k Bělorusům, něco z osobní zkušenosti. Když na moje město dopadají bomby, chci jen jedno: aby to přestalo. Argumenty a údaje, které bomby nezastaví, jsou k ničemu. Tahle reakce předchází jakoukoli racionalitu. Snažte se to pochopit.

Dále se v reakcích Ukrajinců dostavuje deflexe (jako když namísto toho, abyste řekli, co se vám nelíbí, praštíte talířem o zeď) neboli kanalizace zcela pochopitelné agrese. Pocítili jsme to na sobě, když najednou celý národ musel poslouchat výtky na svou adresu, a to kvůli člověku, který mu velí. Ani kremelští „boti“ si nemohli nechat ujít tak skvělou příležitost rozeštvat Bělorusy a Ukrajince.

Pocit viny se jen prohlubuje vyjádřeními Ukrajinců, že „teď je nejlepší okamžik na změnu v Bělorusku“. Z hlediska Ukrajiny by se taková změna režimu v Bělorusku velice hodila, jelikož hrozí vznik další fronty – na bělorusko­-ukrajinských hranicích. Ale mnozí Ukrajinci nejsou schopni pochopit, že pro to teď není pravá chvíle.

Vysvětlím to na příkladu, jenž může být vzkazem Ukrajincům. Všichni moji ukrajinští přátelé znají velmi dobře odpověď na otázku, kolik lidí vstalo na protest v kině Ukrajina 4. září 1965 spolu s básníkem Vasylem Stusem [autor odkazuje na protest proti zatýkání ukrajinských intelektuálů, kterého se zúčastnilo pouze několik lidí – pozn. red.]. S Běloruskem je to teď stejné. Jde o tutéž odvahu lidí, kteří něco dělají. Snažte se to pochopit.

Pokud bychom se pokusili vztahy ukrajinského a běloruského národa předvést v krátkém dialogu, vypadalo by to nějak takhle. Ukrajina: Nastal čas, abyste vyšli do ulic a uspořádali u sebe pořádný Majdan, překročili Rubikon. Jinak jste všichni kolaboranti a měli byste se stydět. Bělorusko: Nestyděli bychom se o nic víc než vy v době, kdy jste obchodovali s běloruským režimem, zatímco na něj byly uvaleny sankce. Pochopte už konečně, že Bělorusko není to samé, co „Bělorussia“, tj. Lukašenkovo Bělorusko. Jsem si jistý, že tento dialog budu v nejrůznějších podobách poslouchat až do konce života. Aspoň nějaká jistota.

Autor je humanitární pracovník na Ukrajině.

 

Z běloruštiny přeložil Max Ščur.