Po povídkovém souboru Kolem Jakuba se spisovatel Michal Vrba v románu Zeptej se ďábla opět vrací k psychologizujícímu zkoumání vědomého páchání zla, pocitu viny a následného trestu. Příběh ústeckého vyšetřovatele, který po roce 1989 klesl na společenské dno, je nebanálním příběhem o konci světa.
Michal Vrba upoutal v roce 2016 pozornost velmi povedenou novelou Prak (viz A2 č. 9/2017) převážně z období protektorátu, jejíž hlavní postavou byl kolaborant snažící se svou nejednoznačnou vinu odčinit slepou mstou. Na zdařilé psychologické vylíčení dilematu spolupráce s autoritářským režimem a následného bolestivého odčiňování viny, ať už prostřednictvím výčitek svědomí nebo karmických zákonů, nyní autor navazuje v románu Zeptej se ďábla.
Pád Rudého vzteku
Hlavní postavou knihy je František Horák, vyšetřovatel ústecké policie, jemuž se kvůli brutálním výslechovým metodám přezdívá Rudý vztek. Na rozdíl od kolaborujícího novináře z Praku ale Horák nepáchal zlo ze strachu, naopak šlo o cílevědomého kariéristu, který vzorně plní zadání a kariérnímu růstu obětoval vše včetně volného času, rodinných vztahů a nakonec i duše.
Jedním z hlavních témat knihy je vina a odplata. Vrba se nezvyklým způsobem snaží zpracovat otázku, zda boží mlýny skutečně melou …
