Policejní disent

„V umění se vylouplo několik novejch jmen.

V jednom kuse se montujou do režimu a dělají

dusno. Je nutný jim típnout knot, vygumovat je

z širšího povědomí. Zalarmujte naše lidi v týhle

branži a dejte jim jasný pokyny – nebrat vážně,

mlčky přehlížet, psát negativní recenze. Když to

nepomůže, tak se jim navezte do soukromí, buď

přímo nebo prostřednictvím našich specialistů.

Šiřte vo nich pomluvy, rozhoďte jim vztahy, drsně

s nima zameťte. Do půl roku musí skončit jako

prašivý póvlové venku na ulici. Zařiďte, ať se do

alelujá vomílá starej dobrej underground, ať se

jeho zásluhy vynášejí až na půdu. Je to každýmu

jasný?“ poštěkává tlustý plukovník BIS v kanclu,

nacpaném operativními důstojníky. „Jasný, šéfe,“

mručí sborově rambové a pomalu se rozcházejí.

 

 

Báseň v próze vybral Michal Špína