Válka mění nejen životy, ale i jazyk. Banální slova každodennosti přicházejí o své původní konotace a získávají nové. Ukrajinský básník a literární vědec Ostap Slyvynskyj sestavil z fragmentů zaslechnutých na lvovském nádraží slovník, jehož lexikografická lakoničnost se mění v reportážní svědectví i poezii.
Jedním z důležitých specifik současného rusko-ukrajinského konfliktu je fakt, že se děje v éře všudypřítomného internetu. Záběry doutnajících měst či vodou zaplavené Chersonské oblasti, stejně jako ohromné množství písemných svědectví se šíří s intenzitou, jakou jsme – jako obyvatelé Evropy – ještě nezažili. To má samozřejmě dopad i na literární produkci a vůbec literární obraz války. Spisovatelé a spisovatelky publikují svou tvorbu na sociálních sítích, kde dále čile žije a lidem traumatizovaným nebo i bojujícím o přežití zjevně dává něco zásadně důležitého, co dokážeme z pohodlí svých gaučů stěží pochopit. Odhodlání nenechat se umlčet ovšem demonstrují i ukrajinské kulturní instituce – mimo jiné množstvím autorských čtení, debat, vydáváním nových původních i překladových knih nebo pořádáním tak velkých akcí, jakou je kyjevský veletrh Knižní Arzenál, který letos proběhl o posledním červnovém víkendu.
Restartovat řeč
Aktuálně v literární …