Přístavní město Mariupol okupanti vydrancovali a téměř celé zničili. Mnozí z jeho čtyř set tisíc obyvatel našli útočiště v tři sta kilometrů vzdáleném Dnipru, kde kolem humanitárního centra začala vznikat komunita válečných přesídlenců. Ti, kdo na začátku sami potřebovali pomoc, dnes pomáhají svým krajanům.
Jednoho dne do kavárny Little Mariupol v Dnipru přišla dívka a přinesla hliněný džbán. Volodymyr – majitel podniku, který ten den zrovna připravoval návštěvníkům kávu – si s ní nestihl promluvit, protože dívka hned zase odešla.
Džbán umístili na polici mezi jiné artefakty upomínající na město, podle něhož se podnik jmenuje: lidové panenky motanky, obrazy, knihy, vlajky. Ze stručného dívčina vysvětlení stačili pochopit jen to, že ho kdosi nějak (neznámo kdo a kdy) dokázal vyvézt z Mariupolu, kde byl součástí sbírky Muzea ukrajinské etnografie při Chrámu svatého Petra Mohyly. Džbán nabyl zvláštního významu, protože okupanti město vyrabovali a zničili.
Ztracený chrám, přeživší lidé
Chrám Petra Mohyly býval v Mariupolu známý nejen mezi věřícími Pravoslavné církve Ukrajiny. Od konce devadesátých let tady působila charitativní jídelna pro potřebné. Před několika lety se k služebníkům chrámu přidal místní aktivista Kyrylo Dolimbajev, který z náboženského …
