Bike Jesus, Praha, psáno z uvedení 14. 6. 2023
Recenze na operní představení má svá pravidla, je jasné, které inscenační složky se nesmějí opomenout. O ravech klubových scén Berlína nebo New Yorku se zase píše podle zákonů subkultury. Večírek OPERAVE kombinující obě tyto hudební formy, který v rámci doprovodného programu Pražského Quadriennale uspořádal kolektiv RUN OPERUN, ale před recenzenta klade řadu překážek. Byla to dobrá opera? Skvělý rave? A co to vlastně opera, potažmo rave je? OPERAVE odpovídá veskrze technicky: znakem opery se stává způsob zpěvu, techno zastupuje soundsystem pražského klubu Bike Jesus. Sopranistka Kristýna Kůstková a altistka Bella Adamova svými školenými hlasy na začátku večera jako sirény přivábily publikum na taneční parket. Jejich improvizované koloratury nad sety Tanity Yankové a kapely Noisy Pots zprvu narážely na základní odlišnost žánrů: melodičnost hlasů se tloukla s rytmy techna a operní technika zůstávala spíše vyprázdněným znakem. Zábavnější crossover vznikl opačným postupem – v nejznámějších kusech operního repertoáru zpěvačky excelovaly a doplněním o rytmiku vznikly skutečné „bangery“, které roztančily všechny královny noci. Pasáže z Carmen, Traviaty nebo Giordaniho Caro mio ben v klubovém prostoru podnítily dionýské tělesné prožitky, kterým se klasická hudba zarytě brání. Projekt sympaticky nabourává hranice snobské kultury „nejvyššího žánru“ a ukazuje, že v tradici i technice opery je spousta živého, jen je třeba ji trochu oprášit a otevřít světu.