Krvavý démon francouzské revoluce

MDA / Burian a Tichák 2022, 288 s.

Je znát, že novinář Vladimír Vokál je Louisem Antoinem Saint­-Justem uhranut. Jeden z protagonistů jakobínské fáze Francouzské revoluce a blízký Robespierrův spolupracovník, který si svou pověstnou tvrdostí vysloužil nelichotivou přezdívku „archanděl smrti“, skončil po thermidoriánském převratu se svým mistrem na popravišti v pouhých sedmadvaceti letech. Vokál se snaží vykreslit obrázek mladého revolucionáře tak, aby obě zmíněné charakteristiky zpochybnil. Pokouší se Saint­-Justa jak „emancipovat“ od pověsti pouhé pravé ruky Neúplatného a představit jej coby samostatného politika a originálního politického filosofa, tak korigovat jeho pověst krvelačného katana. Kniha nestojí na vlastním pramenném výzkumu a metodologicky občas pokulhává. Vokál si ze sekundární literatury vyzobává tvrzení, která jeho interpretaci Saint­-Justa podporují, a práce tak místy působí jako patchwork, jehož hlavní spojnici představuje úsilí o rehabilitaci předmětu autorova zájmu. Snaha vykreslit Saint­-Justa div ne jako zakladatele moderního socialismu, který svým politickým myšlením předběhl dobu, je spíše zpětnou projekcí odhlížející od dobového kontextu. Ještě nepřesvědčivější je tvrzení, že v předvečer svého zatčení jakobíni plánovali s terorem skončit a že právě Saint­-Just byl z členů Výboru veřejného blaha nejsmířlivější. Jedná se o svižně napsanou novinářskou knihu, jen by jí výrazně prospěl větší odstup od svého objektu.