Některé myšlenky mohou být zajímavé, i když jsou nedomyšlené anebo zůstávají jen ve formě fragmentu. Platí to ale přirozeně jen v případě, že přes své nedostatky dokážou nabídnout bezprostřední náhled podstaty zkoumané věci, podobně jako náhlý záblesk dokáže sice jen na okamžik, zato však zcela jasně osvětlit doposud neprobádanou krajinu. Proto má smysl věnovat jim pozornost a možná je i kultivovat. Taková kultivace je pak už dělání vědy nebo filosofie, což by ale mělo být v principu totéž. Do té doby pochopitelně zůstávají jalové nebo se v lepším případě vznášejí někde v prostoru a spíše než teoretickým výkonům se podobají relativně bezbřehému snění. Ovšem i snění je osvojování si světa.
„… to se mýlíte, myslím, že jste mne nepochopil. O hraní na hudební nástroje tady vůbec nejde. Vraťme se, prosím, k podstatě věci. Já jsem se vám před chvílí přece pokoušel vysvětlit, že dělání hudby způsobem, kterému se říká komponování, není primárně aktivita zaměřená na práci …
