Bez následníků

Civilní krutost Khanate a možnosti rockové formy

Nečekaný návrat letos ohlásili Khanate, původně doommetalová kapela, která se sice neproslavila tolik jako Sunn O))), ale významně posunula hranice žánru a její intenzita šokovala i v metalovém kontextu. Od syrového debutu z počátku tisíciletí skupina dospěla k promyšlené trýznivosti novinky To Be Cruel, nekompromisní pomalost a neochota kráčet vyšlapanými cestami ale zůstaly.

Khanate by mohli sloužit jako definice kultovní kapely. Jejich nahrávky ze začátku tisíciletí patří k tomu nejextrémnějšímu a nejoriginálnějšímu, co v rámci doom metalu (a možná i obecně v kytarové hudbě) vzniklo, svou činnost nicméně ukončili zrovna ve chvíli, kdy se díky Sunn O))) dostaly temné, hlasité a nekonečně pomalé kytary do alternativního mainstreamu a skupina si začala získávat pozornost širšího publika. Následkem toho produkci této formace pravděpodobně většina posluchačů – nekonvenčních metalistů, alternativců se slabostí pro extrémy a nakonec i hledačů všemožných nových zvuků – poznala až zpětně, když se rozšířila pověst Khanate jako kapely s nekompromisním, až fyzicky bolestivým projevem.

Poslední půl druhé dekády nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla skupina ještě někdy vrátit, takže květnové vydání v pořadí pátého alba To Be Cruel bylo naprostým překvapením. Vydání desky nepředcházela žádná propagace, skupina nepublikovala ani tiskovou zprávu, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě