V knize Houba na konci světa americká antropoložka Anna Lowenhaupt Tsing sleduje příběh houby matsutake a způsob, jakým se v něm proplétají lidské a ne-lidské osudy. Nejenže reflektuje to, jak ceněná komodita z říše hub ovlivňuje život lidí na okraji systému, ale také navrhuje možnost společné politické akce.
„Co uděláte, když se vám začne hroutit svět? Já se vydám na procházku, a pokud mám štěstí, najdu nějaké houby. Houby mě přivedou zpět k mým smyslům, nejen díky svým hýřivým barvám a pestrým pachům, jako to dělají květiny, ale také proto, že se objevují nečekaně a tím mi připomínají šťastnou náhodnou existenci. Potom vím, že uprostřed hrůzných nejistot stále ještě jsou nějaká potěšení.“ Takto osobně začíná Anna Lowenhaupt Tsing prolog ke své knize The Mushroom at the End of the World: On the Possibility of Life in Capitalist (Houba na konci světa. O možnosti života v kapitalismu, 2015), která je etnografickou studií stejně jako esejem pojednávajícím o povaze dnešního kapitalismu a možnostech přežití v jeho ničivém prostředí. V době, kdy české novinové titulky plní bombastické zprávy o „sbírání hub kosou“ a „nůších plných praváků“, není od věci zamyslet se nad tím, jaké vztahy s houbami máme a co jejich růst, sběr, potažmo prodej vypovídají o …
