Ve středu 18. října bude vyhlášen vítěz slovenské Anasoft litery. Finalisty a finalistky ale už známe – marketingový kolotoč je v plném běhu. Zároveň vyvstává tradiční otázka, nakolik se daří současnou slovenskou prózu propagovat a jestli se debata o literatuře nakonec stejně nevede jen mezi hrstkou odborníků.
Slovenská Anasoft litera českému čtenářstvu nejspíš připomene tuzemskou Magnesii Literu – a v zásadě tohle srovnání dává smysl. Ostatně desítka finalistů Anasoft litery se vyhlašuje v podobném čase jako výsledky české ceny. Zatímco však Magnesia spěje do finále, Anasoft litera teprve startuje postupně gradující roční maraton. A jsou tu i další rozdíly. Slovenská cena se zaměřuje jen na prózu a má pouze jednoho vítěze (pokud nepočítáme přidruženou čtenářskou a středoškolskou kategorii), zato česká Litera se v posledním ročníku rozrostla na dvanáct kategorií. Rozdílný je i způsob nominace: do Magnesie knihy nominují vydavatelé, a porota se tak potýká pouze se zlomkem knižní produkce, kdežto porotci Anasoft litery jsou nuceni projít všechny knihy, které daný rok vyšly. Jedná se přitom o seznam přesahující sto titulů a toto číslo – byť s mírnou (zčásti covidovou) výchylkou – stále narůstá.
Velké přísliby
Zastavme se ještě u způsobu nominace. Poměrně …
