Christopher Marlowe: Edvard II.

Venuše ve Švehlovce, Praha, psáno z uvedení 6. 10. 2023

Edvard II. je součástí kánonu alžbětinských dramat, přesto byl na českých jevištích uveden pouze jednou. Po dlouhých 101 letech se tragický příběh rozhodl zinscenovat „umělecký gang“ Depresivní děti touží po penězích pod vedením Jakuba Čermáka. Ten v minulosti zaujal výrazným režijním stylem a zpracováním queer témat. Historická hra pojednávající o slabém středověkém vládci, který kvůli intimnímu vztahu s rytířem Gavestonem téměř obětuje královskou korunu, tak logicky zapadá do umělcova repertoáru. Čermák do hlavní role obsadil Michala Kerna, který loni zazářil ve filmu Arvéd. Nadanému herci se opět podařilo zachytit protichůdnou osobnost, jež v divácích vyvolává opovržení i soucit. Kern však svým výkonem zcela zastiňuje ostatní herce včetně Denise Šafaříka v roli Gavestona, který vedle zakřiknutého krále působí jako panovačná kikina. Jeho projev měl být zřejmě záměrné nesnesitelný, ve výsledku je ale spíš nesnesitelně jednorozměrný. Totéž lze bohužel říct i o zbytku inscenace. Dramaturgická nevyjasněnost se naplno projeví po přestávce, kdy se z představení stává monotónní rytířina navlečená do harness a latexu. Snaha hru aktualizovat použitím současného queer jazyka je osvěžující, avšak nedůsledná. Některé scény mohou diváka atakovat svou explicitností, ale jen stěží lze hovořit o jejich hlubším provázání s problematikou intrik a moci, jež je osou celého dramatu. Pocit zklamání lze přirovnat k návštěvě dungeonu, kde dostanete naplácáno novinami.