Spisovatelka a psycholožka Mira Marcinów se ve své odborné činnosti zabývá polskou psychiatrií 19. století, zejména ve vztahu k ženám. Rozhovor se ale točil především okolo jejího prozaického debutu Osiřelec, který nedávno vyšel česky. Co má fyzický stav raného mateřství společný s truchlením?
První díl vaší odborné práce Dějiny polského šílenství se zaměřil na melancholii, nyní vzniká druhý, který se věnuje hysterii. Hlas v něm mají dostat nejen lékaři, ale především pacientky. Šílí ženy jinak než muži?
Problém spočívá spíše v tom, že existoval – na mnoha místech stále ještě existuje – rozdíl ve standardech, jak se má chovat žena a jak muž. Překročení těchto norem pak vedlo k diagnóze šílenství. V 19. století, které mě nejvíce zajímá, panoval ve většině Evropy kult „pravého ženství“. Žena se měla vyznačovat atributy jako čistota, poslušnost, zbožnost a láska k domovu a péče o něj. Pokud žena tuto společenskou roli vyhrazenou jejímu pohlaví nenaplňovala, mnohem častěji u ní byly diagnostikovány psychické problémy.
Studiu dějin melancholie v Polsku jsem věnovala hodně energie a času, prakticky to ale znamenalo procházet popisy případů melancholiček, jejichž autory byli muži-psychiatři. Chtěla jsem dát slovo také samotným ženám. Těm, …
